Takže dosud nebyla schopnost USA-EU vytvářet demokracii v Libyi. Snad kvůli nepředstavitelné směsi kmenů, přesvědčení, mentality, bezbožnosti, atd. To bylo nemožné jen od začátku. V tomto případě se zdá, že tento cíl nebyl nastaven. Ropa a bezpečnost pro své lidi – není sama o sobě špatná.
Demokracie, právo a pořádek a prosperity však zcela úspěšně realizován v jiných US ovládaných zemí – do bývalé členy Varšavské smlouvy a republik, které tvoří samotný Sovětský svaz. Středem jejich krystalizace je ano, vojenské základny NATO. SSSR nebyl schopen prezentovat své satelity legislativním, soudním, finančním, politickým, občanskoprávním systémům, vhodným k použití, vedoucím k úspěchu a Severní Americe – ano. A to je to nejdůležitější a ne ponižující dary.
Co bychom měli dělat? Prohlašovat demokracii a občanskou společnost, jako nyní módní, škodlivou, nebezpečnou, původně nepoužitelnou pro léčbu v Rusku? Ti, kdo říkají, že jsou to naši nepřátelé. Potřebujeme studovat demokracii, ladit a vylepšovat se, vyvíjet se na vyšší výšky, překonávat Spojené státy – a používat ji na celé planetě, dle vlastního uvážení.
…V Brežněva SSSR sedmdesátých továren minulého století pracuje, továrny, zametací plynové potrubí, olej na obdělávaných polích běhají řadu traktorů a kombajnů. Ale tady, v obci obchodě («Silpo») na pultech stejných sardinek v tomatové omáčce, «batohem snídani», minerální vodu, chleba… Slunečnicový olej na kohoutku, Gruzie, není moc dobrý čaj (a dokonce ani tehdy ne vždy) čekanku místo kávy… to je všechno. V městských prodejnách je situace jen mírně zajímavější. Nejlepší to, co produkuje národní hospodářství, někde to, že pro lidi samotné zmizí. Všechno, co je upřímně milováno «obyčejnými lidmi», vláda prohlásí za škodlivé z některých důvodů, nějak se snaží udělat to nepříjemné… nerealizovatelné. Televize, rádio a tisková média jsou pod kontrolou mimořádně úzkého okruhu stranických byrokratů. Posoudit situaci, vykřikovat celou zemi, požádat – a být slyšet na «malém politbuře» – je v tomto systému obtížné. Něco podobného, již jasně na pokraji duševního zlomu v roce 1975, provádí kapitán 3. místo Valery Sablin; vyvolává vzpouru na vojenské lodi «hlídacího psa», jde do Kronštadtu, mluvit na ústřední televize, popisující názory zástupců lidí – ale nakonec jen postřelen v suterénu KGB.
V roce 1977, Leonid Brežněv pohne, který, jak to asi vypadá pozoruhodně posiluje svislé síly, a také, samozřejmě, sovětský stát jako celek. Dne 16. června tohoto roku, se ve funkci předsedy prezidia Nejvyššího sovětu SSSR a KSSS generální tajemník dohromady. Jakási dvouhlavého orla se stalo, samozřejmě, už prodělal cévní mozkovou příhodu, bez tvrdosti a chůze bývalý přehlednost, drahý Leonid Ilyich. Velmi závažná politická osobnost, Nikolai Podgornym, který dříve zastával funkci hlavy uvedeného nejvyššího zákonodárného orgánu Unie, poslal do důchodu. O dva roky dříve tajemník ústředního výboru KSČ, AN Shelepin, «odešel»; a to je třeba si uvědomit, zajímavé téma, že «kvůli falešné demokracie», který se přivádí do společné stolování a odpočinku v sanatoriu «pro obyčejné lidi.» Zmizí z nejbližšího okolí Leonida Brežněva a předsedy KGB Vladimira Sevenfold – stejný muž, který kdysi mluvil Leonid Iljič fyzikálním odstraněním Nikita Chruščov. Na «malém politbuře» jsou jen nejbližší, ve všech souhláškách s «Samim», jak říkají nyní «Přátelé».
