Dokonce i po všem, co již bylo učiněno, poměrně široké množství lidí, zejména žhavé mládí, chtějí vytvořit něco nového a jasného. Ve stejném Kazachstánu se při budování Temirtau («Kazachstánský Magnitogorsk») na výzvu duše a komsomolských poukázek shromáždí 25 tisíc lidí. Ve stanovém táboře bez vybavení, ale s přerušeními zásobování potravinami, vodou a úplným «ignorováním» vůdců potřeb pracovníků, je nadšení trochu chladné. V červenci 1957 dorazila nová skupina stavitelů – občané socialistického Bulharska. Začátečníci se usadí v kamenných domech, poskytují všechny podmínky existence. Obyčejní sovětští dělníci, kteří přišli na snídani, jsou požádáni, aby počkali, dokud Bulharci nedojdou do jídla… To vše úplně přeplní šálek trpělivosti. Několik stovek lidí rozbíjí jídelnu, obchodní dům, rozptýlí se po okolí a porazí policisty, kteří padli na cestu. Vojáci, kteří jsou přitahováni na scénu natáčení, jednoduše odmítají střílet. O tři dny později kadeti místních vojenských škol dělají tuto práci pro ně. Podle oficiálních údajů zemřelo 11 lidí. Později nejodpovědnější sovětské soudy ve světě odsoudily dalších pět, aby byli zastřeleni.
Několik tisíc bývalých nadšenců konstrukce «Komsomol», které používaly vozidla, která zabavili, z Temirtau utekla. «Kazachstán Magnitogorsk» a bulharští stavitelé odjíždějí navždy.
Zbývající proletáři, poté, co dostali více či méně přijatelné podmínky existence, jdou do práce, opravují ploty a budovy, které zničily.
V roce 1961 se něco podobného opakuje v Krasnodaru, ačkoli v menším měřítku. … Khrushchevova reforma peněz se děje už dva týdny. Soustředí se na pokles obsahu zlata v rublu selhání, vzácných kovů, výrobků a zboží růst ceny dvakrát nebo třikrát bez jakýchkoli zřejmých důvodů. Chcete-li jíst, voják prodává ukradené ze skladiště a bot. Vojenská hlídka zadržuje vojáka, ale mnozí sympatizující občané požadují propuštění hladovělého vojáka. Později se hlavní členové nepokojů stali hlavní rezervou, která se stala dělníkem a rybářem, jehož skromný úlovek zabavili «lidové» milice pro «nelegální obchod».
Nakonec, náhodný muž umře, budova krajského výboru CPSU je vystavena zřícenině a drancování. Vzrušení se zhoršuje samo. Později několik aktivistů obdrží odnětí svobody od 3 do 10 let.
Všechna tato porucha jsou známa prvnímu sekretáři; ale ani on ani jeho bezprostřední doprovod nezmění nic v přijatém kurzu, «v mé hlavě» to nebude. Informace o stavu věcí jsou důsledně slouženy jako «triky chuligánů», «opilých pracovníků» atd. Systém má stále vlastní rezervu, málo závislou na síle lidí.
Začátkem června 1962 v Novočerkassku v Rostovském kraji bylo vyznačeno hromadnými vystoupeními pracovníků lokální elektrárny. Míra výroby se zvyšuje o 30%, stejně jako reálná mzda. K otázce «Co budeme žít» řídí ředitel podniku (ukazující na zásobník, který se prodává poblíž prodejny koláčů): «Kdysi jsme jíst koláče s masem, teď budete jíst s játry.» Výsledkem vtipného vtipu je továrna zabavená pracovníky, uzavření strategické železniční tratě, celorepublikové shromáždění.
Místo jasného dialogu, tajemník místního regionálního výboru jednoduše číst z balkónu dříve zveřejněné v médiích odvolání ÚV KSSS.
Dave je poslán do centra Novocherkasku, poměrně volně obchází nádrže na silnici. Generál M. Shaposhnikov odmítá používat obrněné automobily svých jednotek proti dělníkům. Kromě toho objednává motorizované pušky, aby vypustili karabiny a kulomety, předávali munici. Toto řešení umožňuje udržovat dobré jméno, životy tisíců lidí, ale (tři roky po psaní dopisů sovětských spisovatelů, Výborem Komsomolu a rektory vysokých škol) podporuje péči ze svého postu.
