«Rozhodl jsem se. Dlouhé a agonizující se to odrážejí. Dnes, v poslední den uplynulého století, odstoupím.»
Později, podle málo studovaných psychologických zákonů, se toto oficiální prohlášení změní na to, co je nyní známo: «Jsem unavená. Odcházím.»
Potom Jelcin žije na vládě dacha, obklopen příjemným luxusem, asfaltem s topením a, počítat, milí přátelé, plný bezpečnosti. Nicméně, s časem, jeho chráněnec Boris popírá setkání s členy vlády a obecně jakákoli jiná možnost, ve svém volném čase, vážně ovlivnit cokoli na světě. Ex-prezident je spokojen s skládací svobody projevu a instituci voleb… novou hymnu Ruské federace, na staré melodii, ale říci něco opravdu silný, již není schopen. Zdá se však, že jeho dohled nad tím, co se děje v Rusku, má určitý a velmi příznivý vliv na situaci v zemi.
Boris Nikolajevič zemřel v roce 2007, od zástavy srdce. Pro mnohé, velmi mnoho, doba dobrovolného exilu (2000—2007) je nyní připomínána jako zlatý věk «nulových».
Soukromý život. Jeho manželka je Anastasia (od 25 let, oficiálně Naina), Yosefovna Jelcin (Girin), od studia na pracovišti, dvě dcery.
2. Vladimir Putin. Narození – 1952, Leningrad, … život ve společném bytě bez vybavení… studium ve speciální škole s chemickou předpojatostí na základě technologického institutu. Pokračující vzdělávání od roku 1970 – Právnická fakulta Leningradské státní univerzity (známá s jeho docentem Anatoly Sobchak), která byla rozdělena do Výboru pro státní bezpečnost (KGB). Práce v vyšetřovacího oddělení Leningrad KGB (5. řízení, boj proti «ideologickým sabotáži), po re – výlet do Drážďan (formal pozice – ředitel drážďanské Dům Přátelství SSSR-NDR). Po sjednocení Německa a ve skutečnosti ztrátě významu dalšího dílčího díla předložil Putin zprávu o propuštění SSSR z KGB (1991). Novým místem služeb je rektorská kancelář Leningradské státní univerzity a také radnice Leningrad-Petersburg. Stanovy Vladimíra Putina jsou organizací směnných kurzů v severním hlavním městě a přitahují investice a hodně, mnohem více. V roce 1995 VVP, již oficiální náměstek primátora Petrohradu, vedl regionální pobočku strany «Náš dům – Rusko». Současně absolvuje školení o programu amerického Národního demokratického institutu mezinárodních vztahů (NDI); vytvořená vládou USA «podporovat demokracii v rozvojových zemích» (prostřednictvím vhodného vzdělávání «reformních politických aktivistů»).
V roce 1997 V. Putin obhajoval diplomovou práci kandidátů ekonomických věd (něco o plánování rozmnožování nerostných a surovinových základen). Později se ukázalo (informace nebyla ověřena nezávislými zdroji důkladně), že 16 z 20 hlavních stránkách novin VP článků sestavených z učebnice «strategické plánování a politiku» profesorů a analytici University of Pittsburgh (USA). Hlavním tématem je, jako kdyby – sloučení vedoucích korporací («národních šampionů») s vertikální mocí a provádění státní politiky.
V roce 1996 zastává Vladimír Putin funkci zástupce správce záležitostí prezidenta Ruské federace (Pavel Borodin) a později vedoucího ředitelství pro hlavní kontrolu prezidenta Ruské federace. Od července 1998 V.P. se stává ředitelem Federální bezpečnostní služby (FSB).
V 12 hod. Odpoledne 1999 jmenuje stávající hlava státu Boris Jelcin Vladimír Putin jako jeho nástupce (místopředseda Ruské federace).
Od začátku nuly se země plní petrodolary. Cena ropy se zvýšil z $ 20 v roce 2000 na 140 dolarů. V roce 2008 (tj 7x) křivky hospodářský rozvoj obecně, pak jasně opakuje oživení růstu HDP od roku 1997 do roku 2000. (s krátkodobým selháním od GKO). Takže úspěchy (nebo selhání) hospodářské politiky prezidenta Putina jsou zcela maskovány proudem volných ropných peněz. Obecně se skutečný průměrný příjem občanů od roku 2000 do roku 2013 zdvojnásobuje (17 500 USD ročně): je to pravda.
