Jedním z prvních všeobecně uznávaných úspěchů Vladimíra Vladimiroviče je daňová reforma. Počet různých daní se sníží o 3, 6 krát – z 54 na 15. Rozpočet je vyplněn více rozpočtu. Společenská exploze (rostoucí ceny surovin je příliš zřejmé pro každého) je zabráněno.
Dne 1. prosince 2001 se hnutí Unity, volební bloky «otce – celé Rusko» a «náš domov – Rusko» spojily do jedné liberálně konzervativní politické strany «Spojené Rusko». Je zajímavé, že slova antonymy «liberalismus» a «konzervatismus» jsou nějakým způsobem spojeny v jednom. Obrovská všestranná strana, jako je CPSU, používá administrativní aparát státu a jeho finanční aparát k tomu, aby dosáhl svých vlastních (ne nutně shodujících se s přáním lidí) cílů. Putin není přímo členem svazu, ale je to takzvaný. EdRo se zaměřuje na podporu tohoto konkrétního vůdce. Některé body původního Manifestu strany jsou zajímavé:
…Do roku 2008 bude mít každá rodina vlastní komfortní bydlení, hodné třetího tisíciletí, bez ohledu na úroveň dnešních příjmů.
…V roce 2005 obdrží každý občan Ruska svůj podíl z využívání přírodních zdrojů Ruska
…do roku 2010 dopravní silnice Petrohrad-Anadyr, Tokio-Vladivostok-Brest a další
…Do roku 2017 bude Rusko vůdcem světové politiky a ekonomiky.
Později tento dokument (odeslaný do regionů) je zakrytý. Je vyjádřena pouze klasická, vyjadřovaná četnými nejasnými frázemi «Cesta národního úspěchu» (2003). Charakteristická fráze: «… Moderní účetní přístup k ekonomice musí dát cestu strategickému plánování, schopnosti vidět ekonomickou perspektivu a sjednotit úsilí země o skutečné body ekonomického růstu.»
V prosinci 2004 V. Putin zrušil přímé volby hlav států. Nějak to spojuje toto neústavní rozhodnutí jednoho člověka s tragédií v Beslanu (zachycení dětské školy čečenskými teroristy). V dubnu 2013, na pořadích nástupce Vladimíra P. Dmitrij Medveděv volby «návratu» guvernérů, ale, takže tady se ukázalo, že regionální parlamenty «dobrovolně» vzdát se jich. Do dubna 2006 se 66 z 88 regionálních vůdců stalo členem pro-prezidentské strany Jednotného Ruska.
Současně je přechod na volby do poslaneckých jednotek Státní dumy prováděn výlučně na stranických listech. Self-podporoval od jednočlenných okresech, za použití, například silná podpora není závislá na «firemní etiky» na zemi lidu té či oné strany ve Státní dumě nebyl nalezen. Pouze stranické aparátky zůstávají – nebo lidé, kteří jsou užíváni pouze pro «krásu» (boxerky, gymnasty, herci atd.).
Počet úředníků na různých úrovních od roku 2000 do roku 2008. (včetně státních podniků, které vydávají licence, registrační a kontrolní orgány) se zvyšuje 2,2 krát na téměř 2 miliony lidí. Aby zaplatili za svou práci, tráví asi 1,2 bilionu. rubles každoročně. Hlavním problémem však není počet, a nikoliv vysoké platy (náměstek ministra v RF oficiálně obdrží 106 minimálních mezd, v Evropě úředníci této úrovně – 3—4). Hlavní věc je, že ruský úředník je instalován na skutečnost, že je prostě povinen zakázat něco, ne kultivovat a podporovat užitečnou práci.
V roce 2013, v reakci na «seznamu Magnitského», zmrazení zahraničních účtů Ministerstva vnitra úředníků, fab, Federální daňová služba, arbitrážní soud a Úřad generálního prokurátora, kteří se podílejí na podvodu s praním peněz a vraždu vězeňské advokáta S. Magnitského, prezident Putin dává průběh t. n. «Zákon Dimě Jakovlevy.» Země USA a západní Evropy jsou zbaveny práva přijmout ruské děti (které si nikdo jiný v Ruské federaci nechce vzít).
